Založit webové stránky nebo eShop

CHS Akibon a Furbel Céleste

Pracovní standard:

Vypracoval Spolek přátel auvergnéského ohaře

Auvergnéský ohař je stavěcí pes kontinentálního typu pocházející z Francie.

Jeho loveckým pohybem je tzv. "ekonomický cval", lehce houpavý, s krátkými skoky, ale v pružném rytmu, který umožňuje jeho typickou vytrvalost. Tento cval může střídat klusem, zvláště v případě přechodu do hustější vegetace, při překonávání překážek či ověřování pachů a v tomto případě živě se pohybující prut není žádnou chybou.

Jeho "kontinentální" hledání, středně prostorné, mu umožňuje, aniž by tak činil mechanicky, dobře prohledat terén.
Má vrozeno schopnost udržovat si snadno kontakt s vůdcem, a to, stejně jako hustota porostu, má vliv na prostornost a hloubku jeho hledání i způsob pohybu.
Tato jeho schopnost mu umožňuje také reagovat na požadavky svého vůdce, ale vždy by si měl udržet určitou samostatnost. V jeho práci se vždy spojuje hledání a reakce na jednotlivé podněty (pachy), na které reaguje razantně.
Držení hlavy během akce je v prodloužené linii hřbetu a s nosem mírně skloněným. Kontrolování pachů u země, jsou-li krátké a průkazné, nemají být považovány za chybu.
Vystavuje ve stoje, pevně, ne však ztrnule, způsob vystavení se liší podle druhu přítomné zvěře, typu terénu, vzdálenost závisí na vlivech, které působí na šíření pachu zvěře, a tak může vystavovat na natažených nohou s hlavou vysoko, ale i na pokrčených nohou s hlavou směřující k zemi. Jeho postupováni je obezřetné.
Auvergnéský ohař, vyhledávaný pro svoji všestrannost snadnou adaptabilitu, je především stavěcim psem pro praktické využití při lovu a jak vědí jeho chovatelé, vůdci i rozhodčí, nesmí nikdy ztratit ze zřetele upevňování těchto jeho schopností.

Auvergnéský krátkosrstý ohař
(Braque d‘Auvergne)

bývá též nazýván „Modrý auvergnéský“ pro svoje charakteristické zbarvení, kde se na bílém podkladě mezi černým stříkáním vyskytují černé plotny, mající namodralý lesk. Též zbarvení, ve standartu nazývané „uhlované“, je zbarvením tmavého bělouše namodralého odstínu.
Původ tohoto krátkosrstého ohaře výrazného typu není zcela jasný. Existují o něm tři these, jak je uvádí Dr. Clerard. První říká, že první jedinci tohoto plemene byli dovezeni okolo roku 1798 vracejícími se maltézskými rytíři přímo z ostrova Malty. Tuto možnost podporuje skutečnost, že jedna z významných smeček „modrých“ psů byla chována na dvoře biskupa z Auvergne, pána de Foudras, který byl strýcem slavného maltézského rytíře, nazývaného „Markýz“. Druhou možností je vznik z křížení starých brakoidních plemen s galskými pointry. Za nejpravděpodobnější je však považována možnost třetí, že se totiž jedná o původní, regionální plemeno, vytvořené selekcí, která byla prováděna jak na vyhovující pracovní styl a vlohy, tak za účelem upevnění zvláštního, stříkaného zbarvení, které bylo dobře viditelné v nepřehledném loveckém terénu. Pro tuto třetí verzi se zdá svědčit i skutečnost, že bílý, černě tečkovaný pes byl chován již na dvoře Ludvíka XIV. A právě tohoto psa zachytil na svém plátně malíř Desportes. Obraz můžeme dnes vidět v muzeu města Gien.
Auvergnéský ohař si zachoval svůj typ nezměněný po celé generace, neboť jeho tělesná stavba a pracovní styl zcela vyhovují lovu v obtížných podmínkách horských terénů, výborně pracuje na rudých orebicích na skalnatých svazích Sancyau a na jihu Francie. Jeho mohutná tělesná stavba i silná kostra a velmi vyvinuté svalstvo mu dodávají odolnost a vytrvalost k práci v těchto suchých a náročných terénech po celý den bez oddechu. I když je jeho srst krátká, přesto mu nevadí ani trnité porosty na skaliskách a velmi ochotně v nich vyhledává králíky, kteří se v nich rádi ukrývají. Je přirozeně, stejně jako ostatní ohaři, specialistou na lov pernaté zvěře, ale je velmi vhodný i pro lov králíků, zajíců či srnčí zvěře v auvergnéských kopcích. Všeobecně je uznávána jeho vysoká lovecká účinnost. I když pracuje střídavě cvalem či klusem a jeho hledání není příliš rychlé, jeho vynikající nos mu umožňuje nalézt veškerou zvěř, ukrývající se v terénu, v němž doprovází svého pána. Jeho vystavování je velmi pevné, s typickou, téměř vodorovnou linií hlavy, hřbetu a prutu. Má rád i práci ve vodě, kde opět vyniká jeho veliká vytrvalost. 
Auvergnéský ohař je velmi klidný, vyrovnaný, mírný a přátelský, hravý a společenský. Proto je vyhledáván lovci, kterým právě takový lovecký společník vyhovuje. Má také vrozenou schopnost přinášet a stopovat, což je dalším jeho kladem.
V dnešní době se tento ohař rozšiřuje nejen v rodné Francii, ale získává si stále větší oblibu i ve Španělsku. Je chován rovněž v Belgii, Itálii, Německu a začíná se objevovat i v naší republice, a to nejen na výstavách, ale i na loveckých zkouškách.

image

 

TOPlist